Uranový důl Kletno se nachází na severním svahu hory Żmijowiec v masivu Śnieżnik. Celý komplex se skládá z hloubení o celkové délce 37 km, včetně 20 štol a 3 šachet s hloubkou od 83 do 150 m. Od roku 2002 je veřejnosti přístupná Podzemní turisticko-naučná stezka, která vede částí důlních děl. Důl je jedinečnou příležitostí odhalit tajemství 50. let 20. století, kdy se zde těžila uranová ruda pro jaderné zbraně. Dnes mohou návštěvníci obdivovat jak zachovalé důlní dílo, tak mimo jiné i unikátní minerály na stěnách.

Historie uranového dolu Kletno

Uranový důl Kletno je kouzelné místo. Při návštěvě labyrintu barevných chodeb se seznámíte s 600letou historií těžby v Kletně a díky speciální výstavě se přenesete v čase a podniknete prehistorickou cestu, která vám představí posledních 500 milionů let vývoje na pozadí geologické historie masivu Sněžníku. Seznámíte se s rekonstrukcí paleogeografických map, vznikem kontinentů a jejich driftem, řadou horninotvorných a nerostotvorných procesů, vznikem prvních organismů a vymíráním druhů.

Geologická historie masivu Sněžníku je neoddělitelně spjata s významnými událostmi geologické minulosti nejen Sudet, ale celé Evropy. Pokusy o rekonstrukci těchto událostí se opírají o mnohočasové studium hornin a minerálů – němých svědků minulých procesů. V oblasti Kletna se vyskytuje asi 50 prvků tvořících téměř 70 minerálů. Mimo jiné zde byl objeven vzácný minerál bohdanovit.

Historie těžby v oblasti Kletna sahá až do 13. století. Horníci zde těžili železné, měděné, olověné a stříbrné rudy. Nejobskurnější etapa začala po druhé světové válce, kdy Sovětský svaz v čele se Stalinem intenzivně hledal uranové rudy pro výrobu atomové bomby. Těžba ložiska začala v roce 1948 na základě dohody mezi vládami Polska a Svazu sovětských socialistických republik. Práce pokračovaly bez přerušení až do roku 1953 a probíhaly ve velkém rozsahu. Jakmile byla středověká důlní díla obnovena, sahala dále a hlouběji. Během této doby bylo vytěženo 20 tun uranové rudy vyhloubením 37 kilometrů jam na 10 úrovních. Ložisko bylo prozkoumáno četnými vrty. Celkem bylo vyvrtáno 42 vrtů o celkové délce 11 kilometrů. V dole pracovalo přibližně 3 000 horníků, většinou nuceně nasazených – vězňů a politických vězňů – a dobře placených dobrovolníků. Kvůli absenci elementárních hygienických a bezpečnostních pravidel byla osádka zdecimována pneumokoniózou a nemocí z ozáření.

Barevné výskyty místních minerálů, jako je fluorit, ametyst, mléčný křemen, baryt, chalkopyrit, chalkocit nebo malachit, jsou ozdobou prohlídky. Sbírka starých důlních map, olejových, karbidových, parafínových a elektrických lamp a dalšího důlního vybavení vám přiblíží těžkou práci horníků od středověku až po současnost.

Podzemní turistická trasa je považována za jednu z nejpestřejších štol v Evropě. Čtyřsetmetrový úsek vykopávek je možné navštívit po celý rok. Vstup do štoly se nachází v nadmořské výšce 773 m na severovýchodní straně hory Žmijowiec. Teplota v dole je stálá 7 stupňů C, štola je z hlediska radioaktivity zcela bezpečná.

Prohlídky s průvodcem, noční prohlídky, geologické workshopy, terénní hry nebo extrémní expedice zaujmou malé i velké badatele. Objevte s námi krásu minerálů a tajemství tajného sovětského dolu.

Pozoruhodná je i samotná obec Kletno. Zelené údolí na úpatí pohoří Sněžník je jednou z turisticky nejatraktivnějších oblastí v Polsku. Vyznačuje se především přírodou, která je v zemi jedinečná, a na malé i velké turisty zde čekají a zvou četné turistické a cyklistické stezky i lyžařské trasy.

Uranový důl v Kletně

Galerie